Reklama
 
Blog | Michal Zavodny

O počasí a nepoučitelnosti některých lidí

Od prvního dne kdy jsem se zjevil v Bruselu jsem byl ze všech stran varován, že je potřeba neustále nosit deštník. Počasí se zde prý střídá a ráno sv slunce a večer příjde šílená průtrž mračen...od začátku jsem těmto pomluvám nevěřil-v Bruselu je přece nádherně pořád.

Pokaždé když vyrazím do Londýna tak i zde se počasí kvůli mě umoudří. Strávil jsem měsíc v Bergenu, Norsko, -dle statistik nejdeštivější místo celé Evropy, zde mi pršelo dvakrát. To v Brusselu jsem za poslední týden dvakrát promokl na kůži. Poprvé minulý čtvrtek 25.3, kdy jsem kvůli summitu evropské sedmadvacítky a zavřenému velikému krohovému objezdu  okolních ulic promokl až na spodní prádlo. Svůj podíl na tom měli také hlídkující policisté, kteří si mě poslali z jedné ulice do druhé. V podstatě jsem musel obejít asi 5 bloků baráků. Aby z druhé hlídkující skupiny nakonec po hádce vylezlo, že pokud mám průkaz zaměstnance Evropské komise tak mohu jít skrz. Tento průkaz samozřejmě vlastním.

Na tomto summit se nejbohatší státy Evropy dobrovolně rozhodly darovat peníze Řecku. Možná se zarazíte proč říkám darovat, ale jak jinak chcete nazvat „půjčku“ státu, který vědomě zkreslil statisky a všichni tuší že není v jeho silách tuto půjčku nikdy vrátit.

Mé druhé promoknutí souvisí s jednoduchým nepřibráním deštníku ráno. Ale kdo by si ho bral, když sluníčko svítí a předpověd počasí ze zásady nesleduju. Dle mého názoru je to podobně jako s akciovými trhy. Kdyby se člověk podíval do záchodu a dle směru kam se točí voda udělal předpověď vývoje akciového trhu/počasí pravděpodobnost úspěšnosti je stejná jako se všemi sofitokovanými modely.

Reklama

Po této zkušenosti, jsem si řekl že už nosím deštník vždy ikdyž bude ráno svítit slunce sebevíce. Proto jsem si deštník dnes ráno opět nevzal-je tak těžký a nechtěl jsem se s ním tahat…naštěstí začalo pršet když jsem byl minutu od bytu a tak jsem jen lehce navlhnul.

Zítra si deštník vezmu….když bude ráno pršet.