Reklama
 
Blog | Michal Zavodny

Zpráva o stavu Unie…té Evropské I

Rád bych Vám představil své úvodní zážitky z mého pobytu v Bruselu v rámci stáže u Evropské komise. Následující řádky vyjadřují pouze a jenom názor autora a nebyli nikým korigovány, či ovlivňovány. Můžete se mnou nesouhlasit, můžete mě nenávidět, ale to je tak vše co můžete - ještě mě můžete přestat číst.

První věc, která mě v Brusselu překvapila a doslova praštila přes nos…bylo to že spolucestující smrdí v dopravních prostředcích stejně jako v kterémkoliv Českém městě. Měl jsem možnost navšívit více světových metropolí a nikde se mi to nezddálo tak strašné jako zde.

V rámci stáže u Evropské komise nás je asi 600 mladých lidí z celé Evropské unie, přilehlých zemi…chápej budoucí přistupující a několik málo mimo Evropských – tato místa jsou velmi limitována. Afrika, USA, Čína (asi se přijeli naučit proč není vhodné zahrávat si z demokracií a co z toho mohou být za problémy). A tak dochází k bizardním událostem – celý večer se bavíte anglicky, aby jste nakonec zjistili, že jste oba z České republiky, nebo Slovenska. Nebo naopak dochází k situacím, kdy potkáte na party za večer 50 lidí, se všemi si položíte na začátku tři stejné otázky (jak se jmenujete, odkud jste, a v kterém DG – odboru Evropské komise pracujete) a s některými si tento rituál zopakujete na konci večera, protože si oba dva jednoduše nepamatujete že už jste se seznámili.

Na začátku staže jsme měli úvodní konferenci – školení, které trvalo dva dny. Co mě na vystoupení jednotlivých řečníků – MEP (poslanec Evropského parlamentu), byrokrat z Konsilu apod. překvapilo, bylo z jakou samozřejmostí všichni mluvili o přistoupení Chorvatska k EU v roce 2012.

Reklama

Navštívil jsem koncert Bruselské filharmonie. Má belgická kamarádka mi den předtím řekla že belgičané chodí na jednání přesně na čas a jsou dochvilní. Tento koncert měl na začátku 10ti minutové zpoždění, přestávka místo 15ti minut trvala 25. A tak koncert, který trval 69 minut bez přestávky se protáhl na dvě hodiny.

V Bruselu existují dvě skupiny lidí. Belgičani, či jiné národnosti které zde jsou doma a žijí zde několik generací, či desítky let a Eurokraté. Eurokraté jsou lidé pracující v některé z mnoha institucí Evropské unie. Většinou se přestěhovali, či pravidelně dojíždí. Z toho plyne naprostá rozpolcenost a rozdělenost města a jeho obyvatelstva. Jako by nestačilo že Belgie je rozdělena na francouzskou část a holandskou, respektive ještě německou minoritu; Eurokraté navštěvují jiné restaurace, hospody, služby kupují od jiný dodavatelů atd. Mnoho Eurokratů ví že z důvodu systému zaměstnávaní v Evropských institucích, tento popíšu někdy později – až ho sám pochopím:), jsou zde jen na 3 nebo na 5 let a tak ani nemají snahu se integrovat. Co dělá Brusel jedním z nejbohatších měst Evropy je právě tato skupina obyvatelstva, jinak by se na žebříčku nejbohatších a nejdražšícj měst Brusel notně propadl.